Blahoslavenství.
[Mat. V. 3–10.]
Blahoslavení jsou duchem chudí –
Pokoru kdož nosí ve své hrudi,
A ji bohumilé při prostotě
Jeví slovy, skutky v svém životě:
Milost, pokoj, blaho kyne jim a čest,
Neb království nebeské již jejich jest.
Blahoslavení jsou tiší – v řeči, v duši –
Jakož na mé účeníky sluší;
Kdož i k škůdcům, kteří na nich zlobu páší,
Tiché beze zlosti srdce mají.
Srdce, ježto kříž a křivdu mile snáší,
A hněv krotí obyčeji všemi;
Blaze jim, neb nechť to všichni znají:
Tiší vládnouti že budou zemí.
27
Blahoslavení jsou ti, kdož lkají
Želem z příčiny svých provinění,
Z lásky k bratrům, kteří zle se mají
A jimž lidskou rukou pomoci lze není:
Blaze těm, kdož ze skruchy a lásky lkají:
Neboť oni budou potěšeni.
Blahoslavení jsou, kteří lační, žízní
Touhou svaté horlivosti
Po spravedlivosti – dokonalé ctnosti:
Blaze jim, neb dojdou ukojení;
Otce nebeského milostí a přízní
Budou nasyceni.
Blahoslavení jsou milosrdní, kdož se mile
Vinou k těm, jimž rady, chleba,
Pomoci a ochrany je třeba;
Kdož se každé chvíle
S otevřenou náručí a láskou kloní
K bratrům křivditelům, za jich zlosti
Odsluhujíce se laskavostí;
Blaze všem
Milosrdným bratrům těm:
Nebo milosrdenství též dojdou oni.
28
Blahoslavení, kdož mají srdce čisté,
Od poskvrny hříchu chráníce je vždy a všude
Nebo, pravím vám zajistézajisté,
Oko duše čisté Boha viděť bude.
Blahoslavení jsou pokojní, kdož v sobě
A kdož mezi bratry mír a pokoj střeží,
Vášně, různice a sváry v každé době
Udržujíc pevné vůle na otěži;
Kdož, kdy mohou, hotovi jsou křivdu snésti,
A bezpráví mlčky prominouti;
Blaho jim a sláva bude kvésti:
Neb Božími syny budou slouti.
Blahoslavení, kdož trpí protivenství,
Pro pravdu a spravedlivosť,
Ježto nechtí světa klam i chtivosť
Velebiti jako pravdu, šlechetenství;
Trpí za to, že jim nad vezdejší zboží
Dražší milost jest a vůle Boží;
Blaze trpitelům takým, sláva jim a čest:
Neboť u Boha blahoslavenství
A království nebeské již jejich jest.
29