Blahoslavenství.

Blahoslavenství. [Mat. V. 3–10.]
Blahoslavení jsou duchem chudí – Pokoru kdož nosí ve své hrudi, A ji bohumilé při prostotě Jeví slovy, skutky v svém životě: Milost, pokoj, blaho kyne jim a čest, Neb království nebeské již jejich jest. Blahoslavení jsou tiší – v řeči, v duši – Jakož na mé účeníky sluší; Kdož i k škůdcům, kteří na nich zlobu páší, Tiché beze zlosti srdce mají. Srdce, ježto kříž a křivdu mile snáší, A hněv krotí obyčeji všemi; Blaze jim, neb nechť to všichni znají: Tiší vládnouti že budou zemí. 27 Blahoslavení jsou ti, kdož lkají Želem z příčiny svých provinění, Z lásky k bratrům, kteří zle se mají A jimž lidskou rukou pomoci lze není: Blaze těm, kdož ze skruchy a lásky lkají: Neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení jsou, kteří lační, žízní Touhou svaté horlivosti Po spravedlivosti – dokonalé ctnosti: Blaze jim, neb dojdou ukojení; Otce nebeského milostí a přízní Budou nasyceni. Blahoslavení jsou milosrdní, kdož se mile Vinou k těm, jimž rady, chleba, Pomoci a ochrany je třeba; Kdož se každé chvíle S otevřenou náručí a láskou kloní K bratrům křivditelům, za jich zlosti Odsluhujíce se laskavostí; Blaze všem Milosrdným bratrům těm: Nebo milosrdenství též dojdou oni. 28 Blahoslavení, kdož mají srdce čisté, Od poskvrny hříchu chráníce je vždy a všude Nebo, pravím vám zajistézajisté, Oko duše čisté Boha viděť bude. Blahoslavení jsou pokojní, kdož v sobě A kdož mezi bratry mír a pokoj střeží, Vášně, různice a sváry v každé době Udržujíc pevné vůle na otěži; Kdož, kdy mohou, hotovi jsou křivdu snésti, A bezpráví mlčky prominouti; Blaho jim a sláva bude kvésti: Neb Božími syny budou slouti. Blahoslavení, kdož trpí protivenství, Pro pravdu a spravedlivosť, Ježto nechtí světa klam i chtivosť Velebiti jako pravdu, šlechetenství; Trpí za to, že jim nad vezdejší zboží Dražší milost jest a vůle Boží; Blaze trpitelům takým, sláva jim a čest: Neboť u Boha blahoslavenství A království nebeské již jejich jest. 29