Dobrý pastýř.

Dobrý pastýř. [Jan X. 11–16.]
Já, váš Mistr, dobrý pastýř jsem, A své ovce nosím v srdci svém; A mé ovce jsou, jež v každém času Jdouce za mnou, šetří mého hlasu. Ale již to každý slyš i pozoruj! Dobrý pastýř za své ovce život dává svůj, Leč kdo není pastýř, kdo jen ze mzdy pase, Ovcí nemá za své a jen myslí na se, Sám se nikdy neodváží pro ně života: Uzřev, an vlk dravý z dáli klopotá, Utíká hned, jako zrádce Ubohé opouští stádce, 91 A vlk přijda dravý Ovce rozhání a lapá je i dáví. Není pastýřem ten, jenž utíká, Ovce chrániť maje; Vidíte tu jedno nájemníka, Který o sebe a o mzdu dbaje, O ovečky nemá péče. Pastýř dobrý od svých ovcí nikdy neuteče: Vida, ano vlk se žene dravý, Zmužile se proti šelmě staví, A své ovce svojím chrání životem. Takový já dobrý pastýř jsem! Ovečky své nosím v srdci svém, Ovečky pak mé mne znají, Hlasu mého poslouchají; Jakož já je všecky znám, A svůj život i sám sebe za ně dám. Jsou však ještě lidé na zemi, Kteří nejsou mými ovcemi, Do tohoto času Neslyševše, nepoznavše mého hlasu. 92 Než má láska oddechu si nedá, Neustane, leč až i tyto shledá, Až i tito po mém hlase Poznají, co jest jim k spáse; Po té na všem světě všude Jeden ovčinec a jeden pastýř bude. 93