Velbloud a ucho jehelní.

Václav Svatopluk Štulc

Velbloud a ucho jehelní. [Mar. X. 23–27.]
Vězte, synáčkové, není věcí snadnou Těm, kdož statky mají, bohatstvím kdož vládnou, Pokud v srdci nosí chtíč a lásku k zboží, Aby vešli se mnou ve království Boží. Jehelním snáz velbloud sporý projde uchem, Nežli boháč v království mé šírou branou, Pokud lakota mu vládne myslí – duchem, Pokud v duši chtíč a láska k statkům planou. Taká duše nepohne se lidským slovem: Pomoci jí může jedno láska Boží, Která křísí k životu, což páchlo rovem, A kosť mrtvou masem odívá i koží. 57