Brány a cesty.

Václav Svatopluk Štulc

Brány a cesty. [Mat. VII. 13–14.]
Těsná brána jest a úzká cesta, Do nebeského jež vede města – Do věčného v ráji života: Neprojde tou branou zloba, pýcha, Neostojí na té cestě chtivosť lichá, Rozkoší a zboží lakota. Prostranná však brána, široká je Dráha, ježto dále vždy od ráje Schvácí ku propasti mrákoty: Na té cestě rýdí hřích a klamy, A prostrannou branou vábí mamy Ve záhubné smrti zámoty. I jak mnoho lidí sebe šidí – Ku prostranné bráně klopotá; A jak málo bratří oko vidí Kráčejících cestou života! 89 Vy však, věrní učeníci moji, Prohlédajíc duší ku pokoji, Široké se chraňte cesty klamné: Ale jdouce za mnou, hledíc na mne, Těsnou usilujte vcházeť branou V radosť Pána svého svrchovanou! 90