Zimní večery.

František Švejda

Kol nás tak bílo a všude mrtvé ticho(Na) hluk profanního dne jakoby uspán v sněhu hlati mdlé(Na) v níž hýří jen brunatný měsíc v mystické lázni(Na) a mdlý svit plynu rozteklý z kalných luceren(Na) A co zatím mráz rozsévá chladné strnulé květy(Na) z těl našich ssálá žár rozbouřené krve(Na) napjaté nervy naše chvějí se divokou touhou v extasi němé(Na) Kol šíje ovlhlé rozechvělé ruce(Na) se k objetí vášnivému zmateně pnou(Na) až prochvěje v nás teplo našich boků(Na) v tom sladkém splynutí těla k tělu(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	11
Neurčeno:	11 (100 %)