XXXI Do mrazu květy vykvetly

Viktor Dyk

Do mrazu květy vykvetly lítostné, chudé. Pod hrudou země mrtví tlí. Co dále bude? Pod smutnou naší oblohou chlad srdce cítí. Ty vášně, ne, ty nemohou, nemohou hřmíti. Na smutné naší obloze víc temní mračna. Na prázdno touží uboze dál duše lačná. Dějiny, úkoly, jaký cit! Kdo ještě věří? Postavy dávné vyvýšit v snů teskných šeři?! Ze světa, z Čech i na Čechy valí se špína. A v srdce bez vší útěchy bolest se vtíná. Pozdě je. Listí šelestí do smutné doby: Jen ještě hroby nalézti, studené hroby!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

913. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. UBOHÉ OČI...! (Josef Rosenzweig-Moir)
  3. None (Karel Babánek)
  4. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  5. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  6. POUŠŤ. (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. PANTOUM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Smutno mi... (Jaroslav Tichý)
  10. TICHO. (Rudolf Mayer)