TICHO.

Rudolf Mayer

Ticho – ani vánek nezachvívá Zvadlým listem na stromě visícím, Sosna mlčky ku nebi se dívá, Tajnou prosbu v oku svém truchlícím. Po zemi je pusto – suché listí Jenom leží na trávě chřadnoucí, Krahuj jen se nesa po kořisti Létá zticha jako smrt vanoucí. Na nebi se mlha rozložila, Již i na zem dřímající padá, Kterou, jak by jenom žal z ní pila, Hluboký bol truchlivě ovládá. Žádná hvězda mlhou nevychází I světélko v bařině zhasíná, Všechno v temnější vždy noc zachází A mou duši k žalu připomíná. Což by lidská duše neztruchlila, Když tak trudno, mrtvo na té pláni – Jak by láska boží povymřela A sní naděj vše a smilování!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

699. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Spadalé listí. (Antonín Klášterský)
  2. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  3. DUJ SI, HŘMI SI, VICHŘICE! (Antonín Klášterský)
  4. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  5. černé pole (Stanislav Kostka Neumann)
  6. STESK LESA. (Louis Křikava)
  7. ŽILI. (Karel Babánek)
  8. KRAJINA V DUŠI. (Karel Babánek)
  9. Pouť za vavřínem. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Smutný čas. (Adolf Heyduk)