KRAJINA V DUŠI.

Karel Babánek

Myšlének černé tlumy táhnou k lesům Zapomnění, kde těžký, mrtvý klid vše dusí, shýbá větve k zemi; hlas žádný smutku ticho rozlité v nich nerozruší. Myšlének černé tlumy vpadly v lesy Zapomnění. Ze zahrad opuštěných mdlé a stuchlé vanou vůně, vill okna zastřená jak mrtvého přivřené zraky ve prázdno strnule zří – z komnat pustých v chladné síně jde v smutku závoje Stesk tichý zastřen minulého. Jde v bílá roucha mlhy v kraj Umdlení zahaleno ze strnulých a černých tiše lesů Zapomnění v průvodu Noci světla bledá, hasnoucí, jež nese, a těžké stíny její dusí každý vzlyk mé duše...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

326. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHO. (Rudolf Mayer)
  2. STESK LESA. (Louis Křikava)
  3. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  4. LESŮM. (Jan Červenka)
  5. STROM POZNÁNÍ (Jan Opolský)
  6. 33. Žhne slunce. Dole tiše (Karel Babánek)
  7. DUJ SI, HŘMI SI, VICHŘICE! (Antonín Klášterský)
  8. Ve vichru. (Alfons Breska)
  9. STESK V LESE. (Adolf Heyduk)
  10. PRÁZDNÉ KŘESLO. (Emanuel z Čenkova)