XXXIV – Žijícím budiž lehký život,

Viktor Dyk

– Žijícím budiž lehký život, umírajícím lehká zem! – Obstárlé dámy dívají se na sebevraha kukátkem! A nadšení jim jiskří v očích (však působí to komicky!). – Ten nápad: jít se oběsiti ve starý park ten šlechtický. Na stromě mrtvola se houpá, vítr ji sem tam obrací. A líp než v divadle se baví rozdovádění diváci. A dobrý mladý muž ti praví – na tváři úsměv lehynký –, že mrtvý jazyk vyplazuje víc než dvě včera slečinky.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

113. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Po smrti. (Josef Svatopluk Machar)
  2. ZA MARUŠKOU BITTNEROVOU (Bohdan Kaminský)
  3. XXIII. Živo je v žulovém lomu. (Adolf Heyduk)
  4. KDYSI VEČER (Karel Toman)
  5. SEN ČI ŽIVOT. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. LÁSKA UMŘELA... (Josef Kubelka)
  7. Květinářka. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MANŽELSTVÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  9. DNY ZÁŘIJOVÉ (Viktor Dyk)
  10. Posmrtná díla. (Jaroslav Vrchlický)