XXIII. Živo je v žulovém lomu.

Adolf Heyduk

Živo je v žulovém lomu. těžkou, přetěžkou prací muž s ženou balvan kácí, jak život káže; uhnětené jsou páže, – jak těžký je život, jak krutý, když v stáří práce nám život maří! Opodál u starého stromu, jenž věkem už všechen je dutý, leč větvemi posud zdravý, kloní se k sobě dvě hlavy. S milou to milý, odešli chvíli, aby, jak právě se dělo, konali, co srdce chtělo: radosti života se rtů pili. Jak krásný je život, jak milý, když v mládí dva mají se rádi!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

497. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXXIV – Žijícím budiž lehký život, (Viktor Dyk)
  3. MANŽELSTVÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  4. meditace jednou provždy (Stanislav Kostka Neumann)
  5. STARÁ PANNA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. FALEŠNÉ GESTO. (Josef Lukavský)
  7. TAK STÁLE MARNĚ PLYNE ŽIVOT... (Zikmund Winter)
  8. DNY ZÁŘIJOVÉ (Viktor Dyk)
  9. HARFA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. APOSTROFA (Viktor Dyk)