meditace jednou provždy

Stanislav Kostka Neumann

když je ti šedesát, tedy dost, když pořádek v srdci a tepnách ztratíš, také si vzpomeneš, žes tu jen host, že prach jsi a v prach se vrátíš. vadnoucí květina zhroutí se do trávy, a pták, jenž dozpíval, se stromu spadne. škoda, že nejsme pouhé ponravy: chroust své poslední jaro tak ladné. jinak však sbohem a škoda slov. bez pověr smrtvan brázdami čela. náhradu najde i zármutek vdov. hlavní věc: aby moc nebolela. bez bídy, násilí, cizopasníků bude se jednou as krásněji žíti. tím bude smutnější smutek zániku. nechtěl bych posledním člověkem býti. ostatně padnu na prahu budoucna, s očima plnýma minulosti to rovněž není pád ani opona pro moje srdce, pro moje kosti. proto však hlava vůbec nebolí, hlava čistého pozemšťana. jsem příliš z mnoha v dálce i okolí, jsou ve mně, v nich a světová strana. jen tu a tam, spatřím-li blízko před sebou na větvi ptáče, uslyším zpívat dětinský žal, že na tu věc rozkošnou nikdy se potom nemožno dívat.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

432. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLID. (Antonín Sova)
  2. DNY ZÁŘIJOVÉ (Viktor Dyk)
  3. KDO PŘÍLIŠ ČEKAJÍ, OH, NECHŤ SE NEZKLAMOU... (Antonín Sova)
  4. Zákulisí. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  6. Akrobatka. (Antonín Sova)
  7. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  8. CO PLATNO? (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tragikové. (Augustin Eugen Mužík)
  10. ACTA SANCTORUM (Otokar Fischer)