Na dálném jihu snad

František Gellner

Reflexy severu jsem vssál pletí pobledlou, znavený rythmus líně mou krví bije mdlou. Mně vášeň žádná duší vítězně nehřměla, jen žhavé barvy snů mých bolestně setřela. Truchlivá moje láska v své něze dojemné mé tělo vysiluje a enervuje mne, tesknoty sirný plamen horečně roznítí, však mojí touze nikdy, té nedá zemříti. Nemožno, aby vzňaly mé srdce do žhava ty loutky, které matka s přívažkem prodává, a ženy, pro kus chleba co tělo ztřísnily, a ty, jichž smysly bída a práce ztupily. Kdes v zemích bez kultury, na dálném jihu snad, je bytosť, již bych mohl vášnivě milovat, jež moji touhu mohla by zdusit z úplna, brutální, silná, divá, jak zvíře smyslná.

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

415. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sražen s výše. (Alois Škampa)
  2. JALTA (Josef Svatopluk Machar)
  3. CXXXIII Na mrtvou nemusím žárliti, (František Zavřel)
  4. ZIMNÍ PROCHÁZKA. (Božena Benešová)
  5. VI. Když poprv zřel jsem v žárné Tvoje oko, (Václav Šolc)
  6. Ó Lído, jehňátko, má sladká lásko tajná, (Stanislav Kostka Neumann)
  7. MÁ TAŤÁNA. (Bohdan Kaminský)
  8. JAROSLAV KVAPIL. (Karel Mašek)
  9. 1. O bolestí mých krátké výkřiky, (Adolf Racek)
  10. EPILOG Z 1922 (Stanislav Kostka Neumann)