VI. Když poprv zřel jsem v žárné Tvoje oko,

Václav Šolc

Když poprv zřel jsem v žárné Tvoje oko, a poprv na mne žhavé Tvoje oko ty palčivé své jiskry metalo: tu v duši mněl jsem, že to Tvoje oko mé srdce zničí lásky zážehem, a já že hledě s touhou v Tvoje oko již jedním celý vzplanu pohledem. Než hledě v tvář Tvou i v to Tvoje oko, z ledného moře severní jak zář, tak plálo z líce žárné Tvoje oko, že led i oheň rázem mne tu jal. Když však se láska vkradla v Tvoje oko, a první líbek tvář Tvou rozehřál, tu jemnou září svitlo Tvoje oko a teplý vánek z Tvého líce vál, a teď jak měsíc lásky Tvoje oko a mně blahostná touha srdcem jde, když tvář Tvou líbám hledě v Tvoje oko.

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

394. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó Lído, jehňátko, má sladká lásko tajná, (Stanislav Kostka Neumann)
  2. VI. POLKA. (Karel Mašek)
  3. Zbožňovaná. (Emanuel z Čenkova)
  4. Na dálném jihu snad (František Gellner)
  5. Bolestné sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. JENOM HUSAR... (Jiří Mahen)
  7. Z moderní lásky. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. ŠPANĚLSKÉ TANEČNICI. (Adolf Brabec)
  9. Sražen s výše. (Alois Škampa)
  10. OSVĚTLENÁ OKNA. (Otakar Auředníček)