IV. Bláznění vjelo do párů

František Gellner

IV.
Bláznění vjelo do párů
Bláznění vjelo do párů
a v hudby potrhlou notu. Sál byl pln kouře a výparů piva a lidského potu.
V kole jsem pobyl jen krátký čas. K tanci mi scházejí vlohy. Hrubci mi šlapali – sper je ďas! – na rheumatické nohy. Svou holku vzal jsem za ruku, vyved’ ji z divého ruchu. Šli jsme se nalokat v noční tmu trocha čerstvého vzduchu. A když jsme z hospody vyšli ven, k sobě jsem přitisk’ ji prudceprudce. Dech ve vášnivý přecházel sten, chvět se nám počaly ruce. Vysokou zdí byl obehnán dům. – Přemilosrdný bože, jakés to stvořil milencům tvrdé svatební lože! 8