XII. Rum smutně pil pan řiditel,

František Gellner

Rum smutně pil pan řiditel, já srkal černou kávu. On dřevěný již jazyk měl, a já měl těžkou hlavu. Čas utíkal a utíkal, a v rozespalé ticho pan řiditel si naříkal, že se mu ztrácí břicho. A stěžoval si v slovech zlých na nevděk obecenstva, na tvrdá srdce hostinských, na hlad a žízeň členstva. „Nejlépe praštit uměním a jíti oběsit se!“ Hleděla s porozuměním naň první milovnice. Ta pohled měla truchlivý, do dálek roztoužený, obličej dětský, bázlivý a sladké tělo ženy. Když odešla, já za ní šel ve sněhu po šlépěji. Pojednou jsem se rozsmutněl pro mladou krásu její.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

280. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AKROBAT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. KANKÁN. (Jan Opolský)
  3. ZE ŽIVOTA UBOŽÁKOVA. ( Dr. Efkem Ot)
  4. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)
  5. Šalamoun. (Augustin Eugen Mužík)
  6. NOC V DUŠI. (Jan Opolský)
  7. Kean. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Meditace o drožkáři. (Bohdan Kaminský)
  9. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  10. HOST. (Antonín Klášterský)