Šalamoun.

Augustin Eugen Mužík

I řekl král: „Jeť všecko marné, co slibovalo žití nám, a růžné líce, oko žárné, toť největší je všeho klam. Já vypil na dno pohár žití a pravím: jest to bublina, jen hořký popel ústa cítí, a srdce hnus, kdy vzpomíná. Buď s bohem, lásko, touho mládí – jeť tichý již ten chvilky host, já stojím, ať svět dále pádí, však klidný jsem – mám zkušenost.“ To řekl král, to napsal všecko, kdy život víc jej nelákal. A napsal to. A jako děcko se nad tím ještě rozplakal.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

392. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ONĚGINSKÝ KUPLET (Jan Neruda)
  2. Fragment. (Antonín Sova)
  3. NAD NOVÝM DRAMATEM (Jiří Mahen)
  4. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  5. Má plachá královno, třebaže jsem Tě sám (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Sonet dedikační. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Srbsko. (Ferdinand Písecký)
  8. DNY ZÁŘIJOVÉ (Viktor Dyk)
  9. BALADA IRONICKÁ (Antonín Sova)
  10. ITALIE VE ZKRATCE (František Zavřel)