XV. Závratná, tajemná věčnosť je,

František Gellner

Závratná, tajemná věčnosť je, čas je jen ješitná fikce, závratná nekonečnosť je, vesmír je nevhodná dikce. Na světů neznámých rozhraní před nedostupným prahem k tisíci životům poutáni jsme temným, tajemným vztahem. I kdo má moudrosti nejvíce, málo jen chápe a myslí. Kolem nás světů je tisíce, pro které schází nám smysly. Hledím v bezedných propastí sráz. Hlavu mou jímá závrať. Matičky země slyším hlas: „Navrať se, synu můj, navrať! „Dám tobě pití i jídla dost a na prachovém lůžku přichystám tobě pro radosť hezoučkou miloučkou družku. „A v poslední tvé hodině náruč svou rozevru tobě. Pozvu své červíčky k hostině v černém, studeném hrobě.“

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

664. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HVĚZDY. (Emanuel Čenkov)
  2. Uprostřed věčnosti a v středu nekonečna, (Adolf Racek)
  3. TVOŘENÍ (Josef Holý)
  4. ZÁHADY. (Bohdan Kaminský)
  5. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  6. JE PROSTOR BEZ MEZÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  7. FINIS (Karel Dostál-Lutinov)
  8. NOČNÍ MILENEC. (Zikmund Winter)
  9. Když Bůh svou setbu světovou (Jan Evangelista Nečas)
  10. TROJJEDINÝ (Xaver Dvořák)