*** Bůh pomsty sedí nad mračny,

František Gellner

Bůh pomsty sedí nad mračny, ohnivý zrak se k zemi dívá, z ledovců vous má oblačný, trůn s mlhou věčné noci splývá. Hřích se člověkem zároveň vzniká a na témže s ním srázu dozrává, až pak žnec i žeň zřítí se ve společnou zkázu. Smrtí věc není skončena, trest stihne vinníkovy syny; až do pátého kolena trpí oni za předkovy viny. Lidstvo v svém dnešním vývoji vyzrálo na to. Jako němá tvář věčnosti se nebojí a pak – kdo nechce, dětí nemá. –

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

679. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. KONEC ASMAVETHŮV. (Rudolf Illový)
  3. CHRÁMŮM VENUŠINÝM. (Vladimír Houdek)
  4. L. Proud věků zastavil se náhle, (Vítězslav Hálek)
  5. Když usnul kdysi Bůh po dlouhý věk, (Josef Holý)
  6. Zákony věčnosti měří, (Josef Holý)
  7. PÍSEŇ NOČNÍHO JEZDCE. (Jan Opolský)
  8. Písně svobodné. (Svatopluk Čech)
  9. 98. Kaj se vrahu! Přijde náhle doba, (František Sušil)
  10. KEPLERŮV HŘÍCH. (Eliška Krásnohorská)