Jaký to průvod vítězné slávy!
Neřinčí zbraně, nehřmotí kola,
vavřínu nemá vítěz kol skrání
ni meče v ruce. V korouhví vlání,
v hlaholu písní, obklopen davy,
v kadidla vůni pod nebes lemy
uctivě nesen zeměmi všemi –
neřinčí zbraně, jen zvonů hlas volá.
Jaký to průvod! Nehřmotí kola. –
Čilimník zlatem a jasmíny bělí,
hvozdíky vůní uctít Ho chtěly,
družičky, břízky se strání sběhly,
sítí a puškvorec k nohám Mu lehly
s polními květy puklými zpola,
zvonečky modré a kohoutky rudé,
na cestu jimi nastláno všude.
Jaký to průvod! Neřinčí zbraně –
V monstranci nesen, v prstenu zlatém,
ve věnci růží pobledlý cele –
Sbor dětí bílých květy Mu stele
po cestě celé horlivým chvatem –
V prstenu zlatém, v rubínů schráně,
zahalen bílým hostie šatem,
zrakem On milým dívá se na ně.
Jaký to průvod! Láska či sláva?
Zda zjeví to srdce, zda pochopí hlava,
zda rosa ví to, zda motýl to poví,
zda platí květ či meč víc kosatcový –
triumf či svatba? – zda poví to včelky,
čím akát voní a srdečka zlatá
v kopretin bílých kraječkách vzňatá?
Kdo že tu vítěz, kdo zajatec velký?
Jaký to průvod? Neřinčí pouta –
zajatců zástup táhne však za Ním,
s hlaholem písní, s korouhví vláním,
pouty jsou věnečky jenom a routa –
Zvítězil láskou, sám podleh jí chvatem.
Vítěz a Zajatý – v prstenu zlatém,
za sebou vede zajatců davy
na věčný triumf lásky i slávy.