OKNA

František Odvalil

Jak září okna do ulic! Shon kdesi v koutech dokonává. Ó večere, mně o tobě se stává, že popatřit ti zblízka v líc v tvé oči hezké zadumané – ta touha také někdy vzplane. Za záslon bělí šťastný lid se hovorem a smíchem baví, muž spokojen – a andílci kol smaví, zří z očí ženy měkký klid – ó večere, tys mnoho skryl, než všeho skrýt jsi nestačil. Jak září okna do ulic! A kdesi v koutech okna tmavá, za nimi v dlaně skleslá hlava a kromě smutku nic! Tak hledí žití rub i líc co večer okny do ulic.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

278. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DŮM SLEPCŮ. (Antonín Klášterský)
  2. Z PODZIMNÍCH VEČERŮ. (Irma Geisslová)
  3. OTVÍRÁM OKNO. (Karel Červinka)
  4. Z NÁBŘEŽÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  6. NOC ROMANTIKOVA (Viktor Dyk)
  7. V. Když zavru oči, vždy vás vidím znova, (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  9. Ulice. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TICHO CHVÍLE. (Antonín Sova)