Mí služebníci, ti mně nevěří,

Viktor Dyk

Mí služebníci, ti mně nevěří, Mí služebníci, ti mně nevěří,
mí služebníci, ti mne zrazují. – Až v přístavu se soumrak zašeří, opustím všecko, půjdu, odpluji –! Už tuší cosi moji poddaní. Tak devotně, jak dřív, se nekoří. Boulevardy nedůvěřivy až k zoufání. Ó, bude lépe někde na moři! Své cnosti, hříchy, lež svou zanechám. Ba zanechám i zlatou korunu. Až odevzdám se moři jen a tmám, pak teprv budu dlíti na trůnu! 117

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk