Samo

Rudolf Medek

Ó muži sladko jest zemříti pyš v boji(J6f) kdy otve šíp zraňuje prsa (J6f) kdy ručej krva po slav prou zbroji(J6f) Rty smrti pi chlad v mých zracích hasne la(J6f) jež bez poruchy kdys sila temnou mo(J6f) dav chabých vra všech jichž paže zraňovala(J6f) V mých očích krahujčích jež blednou chladnou no(J6f) zář tryzny pohřeb jak pozd sláva vzplála(J6f) pláč truch mojich žen jenž v údy rozkoš chmurnou(J6f) mi vlé naposled dřív nežli oheň ztrá(J6f) lo na popel jenž ukryt zlatou urnou(J6f) v mohyle vyso můj pohro žár dra(J6f) jenž kypěl žitím mým jak vlny dálných moří(J6f) chut horkých polibkův a ni černých vla(J6f) po nocích horoucích mír slad v ran zoři(J6f) veče stlumených soumračnou hy krásu(J6f) a vše co srdce tak veli a žha(J6f) v své hloubi chovalo kde váš požár svítal(J6f) Zřím mla druhy své jichž dav v své kráse pla(J6f) ze slavných tězství mne hrdým zpěvem tal(J6f) zřím ohně posvát na počest bohům věrným(J6f) mým mečům krvavým s tuhošťských temných plá(J6f) jak no ponurou vstříc planou mrakům černým(J6f) zřím nejkrásnější z žen jak k nohám mým se sklá(J6f) by lo bez jak květu přízrak (J6f) touze nabídla k rtům zvábila ústa(J6f) bych v slad vrati z nich čerpal dar své ly(J6f) a mo zra svých ji vléval v srdce pus(J6f) ochablých hrdi jichž nejistota paží(J6f) srdce trýznila bezelstné zraky ny(J6f) rtův úsměv poklid a řivost stráží(J6f) v mých žilách vzbouzela žár krve bojechti(J6f) A teď zde opuštěn kdy pozd jeseň vane(J6f) mi lis zarudlých dav ve tvář zmíra(J6f) u kštice boha o bledost plane(J6f) a smrti mdlob klid se rozestí v líci(J6f) na nebi dalekém kde stou síc zla(J6f) jak kotouč ohni z mlh temných na cho(J6f) zřím požár shanat z mých zra moc vzňa(J6f) jiskrami zbledmi jak živoří v mém ro(J6f) říše bez hranic jež stoupala k hvězd ši(J6f) se v propast propa můj popel spla vlny(J6f) vyhas odvahy truch srdce slyší(J6f) pláč zra sesláblých jenž zmí hoře pl(J6f) Ach muži sladko jest zemříti pyš v boji(J6f) Však hor srdce své tak hr váš vrou(J6f) toužím zanechat znave druži svo(J6f) ži a tlukou by plálo v zraky mrou(J6f) své srdce krva v němž v bílém ohni prou(J6f) nezmar la jež zmlazuje a čí(J6f) květ srd znavených jenž zaklet ve tmách blou(J6f) by hřmělo na poplach a k di zvalo seči(J6f)

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

61. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sen. (Rudolf Pokorný)
  2. HŘBITOV (Jan Opolský)
  3. REKVIEM (Rudolf Medek)
  4. PODZIM. (Louis Křikava)
  5. Ocúny. (Jaroslav Vrchlický)
  6. CHUDÝM ŽENÁM (Rudolf Illový)
  7. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  8. PORTRÉT LVA NIKOLAJEVIČE TOLSTÉHO (Viktor Dyk)
  9. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Je svátek luny... (Stanislav Kostka Neumann)