Je svátek luny...

Stanislav Kostka Neumann

Je svátek luny v žlutých vlnách polí, neznámý soprán chci kdes ve tmách slyšet. O lásce pažete po dávném slohu. O bílých liljích v blankytovém erbu. V sežloutlých travách nadrobeno rosy. A všecky hroby oddychují lehce. Vy milenci, již plížíte se tudy –: což nelze spát juž na Madonny ňadrech? A tiché stíny zapadají v klasech: – Teď lze jen hřešit, hřešit bez oddechu.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

215. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  2. NA MÝTINĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. REKVIEM (Rudolf Medek)
  6. MILENKY BÁSNÍKŮ. (Viktor Dyk)
  7. HŘBITOV (Jan Opolský)
  8. POHÁDKA MÁJE. (Karel Toman)
  9. LETNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  10. UŽ RUDÉ MÁKY ODKVETLY... (Karel Boromejský Hájek)