Sen.

Rudolf Pokorný

Já umřel pro Tě, a Tys přišla ke mně. Já ležel v rakvi, a Tvá ručka jemně tré svatých křížků v rozluku mi dala, i slzu jsi, má drahá, vyplakala. A jak ta slza na líce mi padla, v ustydlých žilách krev mi opět zmladla, a písně nedosnělé mrtvý vzdech zas ožil pěvci na ubledlých rtech... Zas jako žitím zahořely tváře – to byla slza za mne – písničkáře. A druhou slzu cítím na svém líci – hoj, puklé srdce ožilo mi v těle: ta druhá slza byla za přítele... O, moje drahá, jak Ti mám to říci: jen ještě slzu, slzu vyplač třetí, a nový život do prsou mi vletí! Leč darmo, darmo po té slze toužím – už více žití svého neprodloužím, neb nemám slzy třetí – milenčiny... O, nestojím o vavřín, lidé, jiný: z těch sivých očí chci jen slzu třetí a budu písně jako slavík pěti.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

119. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIII. Na luka ocún sed, (Adolf Heyduk)
  2. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Ocúny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Samo (Rudolf Medek)
  5. Zesnulému příteli svému Fr. Bártovi. (Adolf Heyduk)
  6. Stín dávné doby. (Viktor Dyk)
  7. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  8. Čarovný západ. (Alois Škampa)
  9. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  10. POHÁDKA MÁJE. (Karel Toman)