XXXIII. Na luka ocún sed,

Adolf Heyduk

Na luka ocún sed(Na) v mém srdci pták(Na) krev z něho v hruď svou vsák(Na) zazpíval naposled(Na) Do koutka sklonil hlavu(Na) bělmo mu zakrylo zrak(Na) mně rovněž bylo tak(Na) k mrtvých mne vložili davu(Na) Na hrobě vyrůstá mi tráva(Na) již jarní vánek počechrává(Na) Kdo na ni se dívá(Na) a poslouchá(Na) mní že je živa(Na) a zpívá(Na)

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

8. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sen. (Rudolf Pokorný)
  2. 13.   Pomalu se vleču, vleču, (Stanislav Kostka Neumann)
  3. JITRO. (Antonín Sova)
  4. Procházkou. (František Serafínský Procházka)
  5. Ocúny. (Jaroslav Vrchlický)
  6. To bylo smutné odpoledne v podjeseni, (Jaroslav Vrchlický)
  7. Píseň. (Otakar Mokrý)
  8. PODZIM DUŠE. (Roman Hašek)
  9. STARÝ RUKOPIS (Vladimír Frída)
  10. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)