XXXIII. Na luka ocún sed,

Adolf Heyduk

XXXIII.
Na luka ocún sed, Na luka ocún sed,
v mém srdci pták, krev z něho v hruď svou vsák, zazpíval naposled. Do koutka sklonil hlavu, bělmo mu zakrylo zrak; mně rovněž bylo tak, k mrtvých mne vložili davu. Na hrobě vyrůstá mi tráva, již jarní vánek počechrává,počechrává. Kdo na ni se dívá a poslouchá, mní, že je živa a zpívá. 347

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk