I Jak duši uvolním a něhu rozestru

Rudolf Medek

Jak duši uvolním a něhu rozestru nad krajem jiskřivým, jenž v záři června plá! Sem srdce žíznivé tě prudce zavolá, zde jeho pokladnic ti zámky otevru. Zda slyšíš píseň žní a pastýřovu hru, šalmaje měkký zvuk jak vzduchem plápolá? Jsme v rodném kraji svém, jenž nezná tmy ni zla. Zde moje kořeny. Zde nikdy nezemru! Vše ke mně hovoří. Já všemu rozumím, mé srdce bije tepem srdcí květů, zvěři. Smím s nimi bratřit se i milovat je smím. Mé ztichlé srdce věrně dnes však věří: že s nimi jedno jsi, ty nakláníš se k nim, bys s nimi slunci pěl dík v žáru poledním.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

560. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  2. Staré aleji. (Alois Škampa)
  3. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. S Odinem. (Alois Škampa)
  7. DUCH PÍSNÍ PŘIŠEL KE MNĚ... (Jaroslav Vrchlický)
  8. PAUL VERLAINE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. POLOSEN (Božena Benešová)
  10. Daleko světa. (Alois Škampa)