IV Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí!

Rudolf Medek

IV
Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí! Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí!
V ten chaos ohnivý, v němž srdce propaluje šílenství žádostí, tvůj dravý vítr duje, tvůj velký vlas v něj vlá, z vln modrých vystoupí pak posléz’ tělo tvé! Třpyt hloubek na něm lpí, v tmách očí divokých můj tichý obraz pluje! Jsem zase smyslný, kdy večer rozněcuje v mých žilách lačnou krev, v níž duch se potápí... Všech barev pozdní chlad mé oči rozžíhají, všech slastí vzpomínky ohnivý kosmos tkají, v němž z mrtvých vstává vše, čím srdce žhnou a zrají! Mně teplo tichounké se zmocňuje a víří mým tělem láska všech, jichž srdce zmatek šíří dnes v jižní podvečer, jenž zemi s nebem smíří. 65

Kniha První básně (1927)
Autor Rudolf Medek