IV Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí!

Rudolf Medek

Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí! V ten chaos ohnivý, v němž srdce propaluje šílenství žádostí, tvůj dravý vítr duje, tvůj velký vlas v něj vlá, z vln modrých vystoupí pak posléz’ tělo tvé! Třpyt hloubek na něm lpí, v tmách očí divokých můj tichý obraz pluje! Jsem zase smyslný, kdy večer rozněcuje v mých žilách lačnou krev, v níž duch se potápí... Všech barev pozdní chlad mé oči rozžíhají, všech slastí vzpomínky ohnivý kosmos tkají, v němž z mrtvých vstává vše, čím srdce žhnou a zrají! Mně teplo tichounké se zmocňuje a víří mým tělem láska všech, jichž srdce zmatek šíří dnes v jižní podvečer, jenž zemi s nebem smíří.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

189. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rukojmí (Rudolf Medek)
  2. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)
  3. ODA NA MOŘE (František Zavřel)
  4. MNE PŘITÁHNI! (Xaver Dvořák)
  5. SANDALFON (Jaroslav Vrchlický)
  6. NOC VE ŽNÍCH. (Antonín Sova)
  7. BŘEZEN (Rudolf Medek)
  8. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  9. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  10. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)