RYTÍŘ CHIMÉRY.

Alfons Breska

Jak slunce žhne má přílba zlatá ohnivou září večera a na ní křídla rozepiatá k rozletu zvedá chiméra. Nad mojí hlavou křídly mává tušením příštích osudů. Ó, zvichří světem moje sláva a sněných říší dobudu. Cos k nesmírným mě činům pudí, nadšení bouří v srdci mém, a roh můj zdřímlé kraje budí jásavých fanfár hlaholem. Lesk mého štítu lesní běsy do skalních doupat zahání, před zjevem mým se jasní lesy a žasem větve uklání. Do modrých dálek dobýt štěstí na bílém oři vichrem hřmím – za chlumy krásné dny mi věstí červánky zlaté leskem svým.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

942. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. Rukojmí (Rudolf Medek)
  4. MIMI (František Zavřel)
  5. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  6. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  7. POLNICE. (František Taufer)
  8. MYTHUS ŽENY (Otokar Březina)
  9. HYMNA (Rudolf Medek)
  10. BŘEZEN (Rudolf Medek)