MIMI

František Zavřel

Je za mnou dusná tragedie s podzemních pekel záblesky, můj orel, vizte! křídly bije a letí v azur nebeský. Chce píti slunce, křídly tlouci a neminout se kořistí, jej nese chtivost nehynoucí i šíp, jenž pod ním zasviští. Nezasáhne ho. V hloubce dole se ztrácí kráter sopečný. To všechno bylo: Skály holé i božstva pohled netečný. To všechno bylo: Já se směji ďáblu i bohu. Je to smích, co unáší mne nejrychleji do nových dějů slunečných. Kdo že je výš nad křídly mými? Kdo může na ně zvolat: Stůj? Můj smích je králem. Pyšná Mimi, chybí mu cosi: Úsměv tvůj.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1379. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  2. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  3. Obět (Xaver Dvořák)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  6. Hřbitov (Xaver Dvořák)
  7. Mysterium snění. (František Sís)
  8. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  9. Legenda růží. (Růžena Jesenská)
  10. PÍSEŇ HLEDÁNÍ. (Adolf Racek)