To byla lítost(X2a)
mně bylo zemi jak bývá utuhlé mrazem(X5f)
když náhle slunce svým nožem lesklým a ostrým(X5f)
hloub v pole zařízne ztuhlá zařízne do lích(X5f)
svým bílým paprskem žhoucím výšemi nebes(X5f)
kdy větve probodá aby v pupence listů(X5f)
se míza valila vroucí požáry hlubin(X5f)
tak lítost vjela mi v ňadra hluboko v srdce(X5f)
krev vyvádějíc jež mrazy utuhla časem(X5f)
až tryskla do tváře prudce pohnutí nachem(X5f)
Krev která kdysi tak mocně tryskala ze žil(X5f)
mých předků v dávnu již v lásky extasích žhoucích(X5f)
jak pouští plameny pláli národům do tmy(X5f)
a krví plýtvali v circích před zraky davů(X5f)
To bylo jaro Tvé Bože na kříži vbitý(X5f)
ó tehdy rubíny plály rány Tvé všecky(X5f)
a hřeby tkvějící v dlaních vbodnuté v nohou(X5f)
jak růže zkvétaly cudným polibkem panen(X5f)
Tvé srdce dokořán bylo komnata tichá(X5f)
kam v snění vcházely z Tvojich nejčistší duše(X5f)
své lampy nesoucí krajem plničké nardu(X5f)
a do tmy tekoucí vonným pramínkem světla(X5f)
Legie vojínů Tvojich nadšených k boji(X5f)
šly v cirky království Tobě dobývat světa(X5f)
tak šťastní mohli li zbledlí na zubech dravců(X5f)
Tvé jméno zaplesat vzkřiknout do vzteku luzy(X5f)
jím slavně branou jak odtud odejít umřít(X5f)
jak vítěz šarlatem krve vlnami oblit(X5f)
neb s kříže rozpiat svou náruč v objetí věčné(X5f)
a jíti v hranice jako v ložnice lásky(X5f)
kdy v smyslů orgie v pusté šílení chtíčů(X5f)
i v králů komnaty zlaté do ložnic hetér(X5f)
Tvých panen chvících se v čistém toužení písně(X5f)
z katakomb hrobů se draly vítězné sladké(X5f)
jak světlo dráždící do krve vybdělé zraky(X5f)
jich ztichlé svědomí zmdlené honbami hříchů(X5f)
budíce doteky náhle tajuplnými(X5f)
že skřekem řičely jako pod pruty ohnivými(X6f)
Ty doby odešly dávno dávno je tomu(X5f)
Jak zpustly zatím Tvé chrámy zchátrala srdce(X5f)
je zimno v svatyních Tvojich do kostí mrazí(X5f)
tam olej nečistý lije páchnoucí světlo(X5f)
a obět zápalu Tvého nenosí nikdo(X5f)
Mne lítost pojala v hloubi nesmírná velká(X5f)
Tvé rámě rozpjaté křížem dráždí mou bolest(X5f)
Tvé srdce vyčítá otevřenými kraji(X5f)
jak rtoma oschlýma žízní horečnou dlouhou(X5f)
Tvé hlavy koruna prachem do popelava(X5f)
jak Tebe ubohým činí prostřed nás králem(X5f)
Tvůj sluha poslední z Tvých jsem posledních sluhů(X5f)
má miska obětní také prázdna je prázdna(X5f)
Ó nebudeš li Ty hrdý nejvyšší Králi(X5f)
v tu misku obětní skvoucí perlami zlatem(X5f)
však kovově chladnou(X2a)
své srdce vlastní Ti v obět zápalnou vhodím(X5f)
to srdce vyprahlé touhou bažením světským(X5f)
kdys vášní nečisté v lásce vrtkavé nectné(X5f)
však nyní soucitem vroucím překypující(X5f)
jak zašlá studánka náhle pramenem novým(X5f)
to srdce oživlé láskou hořící pozdní(X5f)
na misce obětní zvedám(X3f)
A milost pokorně ve Tvých pohledech hledám(X5f)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
597. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
MIMI
(František Zavřel)
-
RYTÍŘ CHIMÉRY.
(Alfons Breska)
-
PRSTEN
(Rudolf Medek)
-
Pocit nevolnosti.
(Milan Fučík)
-
Dnes jsem ji viděl!
(Jan Červenka)
-
Rozkoše pěna vyráží na rty.
(František Sís)
-
Mori!
(Xaver Dvořák)
-
SRDCE
(Xaver Dvořák)
-
Sentimentální žádosti
(František Gellner)
-
IV. Ó, Pane můj silný a mlčelivý!
(Karel Hlaváček)