IV. Ó, Pane můj silný a mlčelivý!

Karel Hlaváček

Pusť z tetivy kalený šíp, ať protkne mé nesmělé hrdlo, syp řežavé uhlí pohledu svého, ať vzhoří mé sepnuté ruce, dšti na mne lijáky hořících olejů hořkých, ať prudkým plamenem chytne mé sepnuté tělo, bych zžehnut byl, oběť zápalná Tvého velkého smutku! Spusť vichry a oblaky vřelého písku a přívaly tavené zvonoviny a ulij mohylu v podobě zvonu nad mojí modlitbou, mohylu příkrou a mlčelivou, by poznali zamlklí básníci, smutní a melancholičtí, mocnost a sílu pohledu Tvého, až bude ji uvnitř na večer tlouci mé srdce rozhoupané.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1377. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rozkoše pěna vyráží na rty. (František Sís)
  2. SLZA (Arnošt Procházka)
  3. Pocit nevolnosti. (Milan Fučík)
  4. Rukojmí (Rudolf Medek)
  5. Adorace. (Xaver Dvořák)
  6. MIMI (František Zavřel)
  7. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  8. Mori! (Xaver Dvořák)
  9. PÍSEŇ HLEDÁNÍ. (Adolf Racek)
  10. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)