Legenda růží.

Růžena Jesenská

To bylo nutné příliš daleko jít a nechat svítit srdce v bouřích snění, dotknout se harfy, bolest nezahojit, a hledat perly, kde jich není, není. Motýli modří létli do oken mých tam s mléčné dráhy, s němých smutných lodí, tůň zvířila se slzí vyroněných, jak blízký někdo když tam kámen hodí. Pavučin soumrak kouzlem přikryl mi zrak, vějíře v tempu potácivém hrály, pil krev mých dlaní lačný, bronzový mrak, a zvony fialově naříkaly. To bylo nutné: Život, Babylon snů, vzdálený přízrak srdce, věnec růží, bolestné stíny smrti v bílém jasnu, jezero luny, jež se v tepnu úží, zem černá pod nohama, na prsou chlad, nad hlavou píseň ptáků v žalné pouti, květ krve předurčený s hranice plát a větrem rozmetaný v slzách plouti. A tak jsem přešla kdysi s Ostrova most Šílených vzdechů mořem k nové zemi, červánků keř kde právě večerem rost, rudými zakrvácen liliemi. Vše bylo nutné, abych došla až tam, kde ty jsi čekal, v pouštích Visí těkal. Červánky, Žalmy růží vykvetly tmám, mých Žalmů Růže: ó tys na mne čekal.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1283. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MIMI (František Zavřel)
  2. ČERNÝ TÝDEN. (Viktor Dyk)
  3. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  8. PRÁZDNÝ CHRÁM (Jan Opolský)
  9. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  10. In exitu! (Xaver Dvořák)