KVETOUCÍ STROM
V znachovělých jitrech v posledních hvězd zlatu
kvetoucí strom hoří! Slyšíš větví hlas,
haluzí zpěv šumný? V šeru, zázrak ten,
sladkou písní země zcela zajal nás,
v zmdlené zraky naše hvězdný rozsel jas,
vítězně pak vzplanul jasně ozářen
v nádheře svých poupat, v sněžných květů šatu.
Znáš zelené stráně u pat horských tesů,
konopka kde zpívá? Slyšíš vody šum
pod skalnými břehy? Tam, kde pustý lom
děsí prázdnem svým, zříš, rozpiat k nebesům,
vztyčen v jarní pýše k rusým oblakům,
kterak nalit mízou kvetoucí plá strom.
V poslední však chvíli, palčivý kdy příval
zlatí jeho květy, horoucí kdy klid
lehá v jeho větve, hučí včelstva roj
v ratolestech slavně mednou vůní zpit...
Mníš, že žhavou píseň plodné síly zpíval
81
kvetoucí tvůj strom, vášnivý že zdroj
kypí jeho tělem, šťávy sladkých plodů
v mlžných parách voní, v síle zázračné
planá třešeň hučí, opájí a žhne,
tajemný jak příslib věčné slávy zrodu!
82