JO

Rudolf Medek

Podhorským krajem nocí jsem jel, na nebi měsíc zsinavěl. Hrad starý nade mnou rozvalen stál, v hájku tam sýček naříkal. Jakou to, krajino divná, máš tvář? Zrodil tě básník-samotář? Básníku, básníku samotáři, je to tvá hvězda, jež nad hradem září? V záři té smutné se líce jeví... A osamělé tam slyším zpěvy... Osamělé kroky tam zvoní. Vítr se s běsy v arkýřích honí – – A přece jednoho večera vzplál medailon starý na zdi – a lkal. O básníkovi mi zpíval a zpíval, který byl plachý a srdce své skrýval. Skrýval je, skrýval – – – však jedno je jisté: Hledej – a nenajdeš srdce tak čisté!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

509. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Noc básní – země poslouchá (Gustav Dörfl)
  2. HUDBA V POUSTEVNĚ. (Rudolf Illový)
  3. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  5. OPUŠTĚNÝ KLÁŠTER (Jaroslav Vrchlický)
  6. Motiv z Křivoklátu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V dnech těžkých soumraků... (Bohuslav Květ)
  8. V MÉ NOCI MĚSÍC NESVÍTÍ... (Roman Hašek)
  9. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  10. POZDRAV. (Louis Křikava)