JO

Rudolf Medek

JO
Podhorským krajem nocí jsem jel, na nebi měsíc zsinavěl. Hrad starý nade mnou rozvalen stál, v hájku tam sýček naříkal. Jakou to, krajino divná, máš tvář? Zrodil tě básník-samotář? Básníku, básníku samotáři, je to tvá hvězda, jež nad hradem září? [45] V záři té smutné se líce jeví... A osamělé tam slyším zpěvy... Osamělé kroky tam zvoní. Vítr se s běsy v arkýřích honí – – A přece jednoho večera vzplál medailon starý na zdi – a lkal. O básníkovi mi zpíval a zpíval, který byl plachý a srdce své skrýval. Skrýval je, skrýval – – – však jedno je jisté: Hledej – a nenajdeš srdce tak čisté! [46]

Kniha Milovaní básníci (1928)
Autor Rudolf Medek