Toho nikdy nezapomene rodné město(Na)
nesmí zapomenout(Na)
Toho nikdy nezapomenou moje oči(Na)
Hořké a smutné jsou dni pozdního září(Na)
léta neblahý sklon stín těžký po zemi plouží(Na)
tesknota sedá v domě tvém(Na)
ale hořčí a smutnější tehda byl večer(Na)
kdy v cynickém hřmotu vojenské hudby šel městem(Na)
řad mojich bratří(Na)
Jich oči zamžené ke všemu mluvily kletbu(Na)
ztajený nářek na mladých chvěl se jim rtech(Na)
zde zoufalství přísvit jsi viděl i marného vzdoru blesk(Na)
rakouský maršbatalion(Na)
Toho jsi nevidělo nikdy ještě(Na)
staré husitské město(Na)
Neslyšely jste nikdy ještě(Na)
vy staré domy(Na)
staré náměstí s červenou katedrálou(Na)
ironičtější hudby(Na)
Ale já přítomné dítě tvé dlažby(Na)
s hořícím srdcem a raněnou pýchou(Na)
jak nikdy dříve v dnech nejhorší bídy(Na)
jsem nenalez jediné mučivé slzy(Na)
teď v černou a pustou jsem uličku zašel(Na)
a plakal(Na)
Ó moci pokorně na sebe vzíti(Na)
všecku zlou sudbu hněv všechen a trest(Na)
bezměrnou potupu mého lidu(Na)
Já vidím však mrak stojí nad Čechami(Na)
v hrozivý soumrak se potápí země(Na)
kvapem se připozdívá(Na)
Nebylo dne tak truchlého smutku(Na)
zoufalejšího Bílé Hory(Na)
truchlejšího všech hřbitovů našich dějin(Na)
jak tento den pozdního září(Na)
Když potom jste sedali v ponuré vagony(Na)
když chvějnými hlasy jste zpívali hymnu(Na)
když v každém s bohem já slyšel jsem temnou(Na)
prokletou osudnou otázku proč(Na)
když vlak se již hnul a v očích všech blízkých(Na)
tiché se jevily slzy(Na)
tu náhle v tmě noci jak kdosi by vedle mne stanul(Na)
starý a známý však dávno již němý(Na)
a tiše mi řekl(Na)
Neboj se synu můj málověrný(Na)
ten umírá pouze u koho nebylo víry(Na)
ten umírá pouze jenž nedosti věřil v život(Na)
v život jenž bez hranic věčný a vítězný vývoj(Na)
věčný a krásný a spravedlivý(Na)