XIII.

Josef Kubelka

Jak snivé jezero se láskou k luně souží, jež zhlíží marniva se v jeho hladině, tak snivá píseň má též miluje a touží být skromným zrcadlem tvé krásy jedině. Ty píseň vyslechneš, kdy zvučí rozechvělá v tón touhy záludné, jenž srdci tvému zní, – vím, vznikla píseň má, bys na ni zapomněla, však přec je blažena, že o tvé kráse sní.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

132. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. PÍSEŇ DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  3. CO ŘÍČKA ZPÍVÁ. (Eliška Krásnohorská)
  4. 4. Ticho – kolem jen mlejny klepou, (Václav Bolemír Nebeský)
  5. V lůně bukoviny. (Alois Škampa)
  6. Vzpomeň si... (Růžena Jesenská)
  7. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Dohovor. (Josef Václav Frič)
  9. Jezero. (Herma Pilbauerová)
  10. KRÁSA VADNUTÍ. (Zikmund Winter)