XIII.

Josef Kubelka

XIII.
Jak snivé jezero se láskou k luně souží, jež zhlíží marniva se v jeho hladině, tak snivá píseň má též miluje a touží být skromným zcadlemzrcadlem tvé krásy jedině. Ty píseň vyslechneš, kdy zvučí rozechvělá v tón touhy záludné, jenž srdci tvému zní, – vím, vznikla píseň má, bys na ni zapomněla, však přec je blažena, že o tvé kráse sní. 17