DIOGENES.

Josef Kubelka

DIOGENES.
Ach, kterak vždy mudřec Diogen se líbil mi, hloupému hochu: když na jeho tužby králů král se tázal, můj Diogen klidně prál: „Jen ze slunce jděte mi trochu.“ A býval jsem jako ten Diogen tak skromný, tak šťastný jak děcko, však sotva mne počalo slunce hřát, juž Osud – zlý, nevlídný kolohnát – svým stínem mi pokazil všecko. 53