VINETA.

Otokar Fischer

VINETA.
Spí město stopené v mlh šedý oceán, nad vlnami se chví stín kmitavý dvou věží, a mně se náhle zdá, že stojím na pobřeží, že dole u nohou mi věčnost-moře leží, až ke mně přílivu že temný vzdor je hnán. Vypluly tóny z vod. Ó v dóm to zvony zvou svým zvukem dunivým. Z dob dávných dumy jdou, můj ret by chtěl se chvět dětinskou modlitbou – – Ret sevřen. Bez víry se skláním v moře mlh. Ret mlčí. Jenom zrak krůpějí slanou zvlh. Já, němý, k žádnému se bohu nepomodliv, zas dolů v podmořský, v zakletý tichý dům jdu, nejdu, nesen jsem, kam zanáší mě odliv, tam na dno k těžkým dnům, v zamžených domov dum. 12

Kniha Království světa (1911)
Autor Otokar Fischer