EVANGELIUM.

Otokar Fischer

Vysoko na hory lidskou svou spásu jsem ved’: „Klekni a uctívej prostor i krásu – můj svět! Vesmír mi k snění a v zápas i v léno je dán; hmotu co prozářit mohu, mé jméno je pán. Zrozená k velkému štěstí! svou vůli, svůj cit v oku mi rozsvěť a zázraku půli máš mít. Blaženým ostrovům v tajemnou dáli pojď vstříc, z milosti vlastní se staneme králi – a víc.“

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

16. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVŮJ KRÁSNÝ SVĚT... (Zikmund Winter)
  2. KOUZELNÍK (Otokar Fischer)
  3. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  4. TY SVĚTY NEJKRÁSNĚJŠÍ... (Zikmund Winter)
  5. Strážní anjelé. (Václav Antonín Crha)
  6. Ultima Thule. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA USMÍŘENOU. (Josef Lukavský)
  9. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  10. Hymna mé milence. ( K. Egor)