BALADA

Otokar Fischer

My se mihli, stín a stín, z hrobu já, ty vzešlý z vin. K zhoubě sdružili jsme krok, z předživotí sok a sok. – Ne, má hořká, vždyť ty víš, stín a stín my nejsme již. Ztišen je náš hřích a žal, v život já tě zulíbal. V náručí mne máš... a přec, cizí jsem, ty cizinec. Bys až za hrob měl mne rád, sbohem, sbohem nastokrát. – Sebe vlil jsem do tvých cév. Zrodila se z krve krev. Dlít chci, šílenstvím svým spiat, s tebou, s vámi napořád. Tiše, tiše, milý můj. Nesváděj a neslibuj. Ještě jednou si mne vem, než se navždy rozejdem. – Nerozejdem, Lejlo má. Fantom ty a mrtev já, nad loubím, kde spí nám syn, budem kroužit, stín a stín...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1494. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tichá bolest. (Otokar Březina)
  2. VÍNO. (Adolf Červinka)
  3. XV. (Xaver Dvořák)
  4. Modlitba večerní. (Otokar Březina)
  5. MRTVÁ LÁSKA. (Roman Hašek)
  6. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  7. TVÁŘÍ V TVÁŘ (Josef Holý)
  8. BALLADA KU CHVÁLE SMRTI. (František Kvapil)
  9. Vzkaz domů. (Ferdinand Písecký)
  10. Píseň vítězná. (Milan Fučík)