...Ó MĚSTO-ŽENO...

Otokar Fischer

Nech zpívat oblouk Nil Marengo Jena, nech mrazit věčnem hrobku z granitu, a tam, kde mrtví nezdřímnou, že, supě, bez dechu most jim skáče přes hřbitov, to půlnoční mi vlíbej požehnání a živého mne uspi hudbou aut. Své dobyvačné pošeptej mi jméno, a za dne-li mne tupíš, aspoň v snách šum, světelná ty pěno, do mých spánků, pak rozvěs tmu a skloň se nade mnou, ať na svém patře smím, ó město-ženo, ucítit dech tvých vlhce nahých úst!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1305. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  2. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  3. Introitus. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Proslov. (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. XXIV. Kdo jsi ty? – vy díte rozmrzele – (Antonín Klášterský)
  6. Hoj, ty světe chlubný, (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  8. Mistr Jeronym. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Medek)