PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ

Otokar Fischer

Klesajíc drahou slunečního disku, znalejší zas, že blíž má k neznámu, neklidná duše – píseň vodotrysku, jež plníc prázdní mramorovou misku – tříští se do vzduchu a šumí v tmu. Odtok a přítok, dění věčně dělné, pěnící rozkoš, zmar a prolnutí, kypivost žízně nedohasitelné, běh bez dechu a vření bezúčelné, únik a výtrysk, proud a prahnutí! Než dovyzpívá hmotu-vražednici a dřív než vyproudí svou bolest-hru, zaniká potmě do neznáma znící neklidná duše – paprsk tryskající, jenž hasna plní misku z mramoru.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

611. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. Eleusis. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Adolf Racek)
  3. XXXI. Linií, tvarů tichou hudbu kreslí, (Antonín Macek)
  4. NÁVRAT. (Louis Křikava)
  5. chvála světla (Stanislav Kostka Neumann)
  6. KARLU TOMANOVI (Antonín Sova)
  7. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  8. None (Josef Holý)
  9. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MLHOVINA V ORIONU (Hermor Lilia)