LÁSKA PRCHAJÍCÍ

Otokar Fischer

Kdyžs mne líbal beze slov a hlásku, necítil jsi, jak jsem zhaněna? Neumíš mi vyznávat svou lásku, nevíš, co hra něhy znamená. Laskavosti lačna jsem, ne těla; vlahým dechem dlaň mi procitá. Mužem činu zveš se – Já jsem chtěla dobývána být, ne dobyta. Tvrdý krok máš, mně se kráčí lehce, ty jsi pán a chci být bez pána. Hořkneš. Nemluvíš. A mně se nechce, bys mne vzal, já chci být vzývána. Vlhké tvoje polibky mne mučí. Každým přiblížením jsi mi dál. Jak bys mlhu chytal do náručí. Jak bys dům náš z vody budoval. A mé mládí v obětí tvém hyne, bez ozvěny pláče krása má, a má láska vzlétá, prchá, plyne, jako závoj, nad lesem když vlá.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

774. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TOUHA... (Alois Věkoslav Haber)
  2. XV. „Jak mi slastno na tvých prsou!“ (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Vždy jsem Tě křížkem líbával... (Adolf Heyduk)
  4. IV. IPSITILLA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nenávidíš. (Josef Pachmayer)
  6. F. GÉRARD: L’AMOUR ET PSYCHÉ. (Antonín Klášterský)
  7. SERENADA. (Roman Hašek)
  8. Na lože Tě neduh upoutal... (Adolf Heyduk)
  9. Mám-li tě rád... (Josef Pachmayer)
  10. VEČERNÍ CHVÍLE. (Čechoslav Ostravický)