POZDRAV

Otokar Fischer

Proč jsi tak pod mraky, pověz. Je zářivý letní den. Jásá vůně i barva. Proč jsi tak rozlítostněn? Proč úsměv nehrá ti v oku? Vždyť se ti vyplnil sen! Za tebe odpovídám: Ba že se vyplnil! Za tebe luštím tvůj smutek a hádám na sto mil: Zříš skutečnost ohyzdnější a šedější než jsi snil... Jak ty, též já jsem vyšel tam z rovin polabských; jak ty jsem o štítu blouznil, jenž čist by k nebesům tíh: a proto snad jsem plakal, zře po prvé alpský sníh. Dnes k jinému sněhu vzhlížím, dítě polí a lad. Dnes jiná šumí nám doba než ta, jíž kráčel jsi mlád. Tvůj „český Mont Blanc“ je smířen, lze hrdě i před obry stát. Dnes chtěl bych mít kouzelný proutek a přenést se k tobě až; já přiletěl bych k loži a řek bych ti: zde jej máš – já nesu ti pozdrav z Tater – sníh – věčný sníh – a náš! Viktore Dyku, povstaň, buď zdráv nám, vyjdi ven, vpíjej barvu a vůni, je slunečný srpnový den, na vlastní oči své popatř, jak sen tvůj naplněn. Vědomí volnosti blaží: víc blaží hmat a zrak. Na poli stojíme sněžném, chyceni v letící mrak. Je domov, kam západ sahá, je domov, kam letí pták. Volného ducha žádným já nezhrdám praporem. Mé nejhrdější heslo je z Písma: Člověk jsem – A přec... Jak mi opojně zvoní ta píseň: je naše ta zem!

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

294. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ VLÁSKY JSEM TI ČESÁVALA (Růžena Jesenská)
  2. * * * A stokrát sobě děls: Je třeba peruť svázat, (Karel Nejč)
  3. Ach, co se mi naspílali... (Adolf Heyduk)
  4. PSANÍČKO. (Jiří Mahen)
  5. IV. (Rudolf Pokorný)
  6. Slyš, tuláče, hochu snědých tváří... (Adolf Heyduk)
  7. XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly, (Karel Babánek)
  8. XIV. Ó proč, hvězdy, svítíte? (Josef Kalus)
  9. Jediná pomoc. (Adolf Heyduk)
  10. Probuď se! (Ladislav Quis)