MODLITBA

Otokar Fischer

Jde listím lesa vonný van a překotně řine se řeka, oblakům k výškám kyne pán a duše má na zemi kleká. Vám dvěma, jež jsem svěřil dnes milostiplnému klínu, vám žehnej bůh – a lid i les vám dejte svou domovinu. Dechem svých prsou chci tě hřát, mé dílo nestvořené, a nade vše živé mám tě rád, mé dítě nezrozené. Jde světlým světem tvůrčí van a milostně zpívá řeka, večerem vonným kráčí pán a duše má mlčí a čeká.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

696. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  2. None (Josef Holý)
  3. Ó, RCI MI... (Antonín Klášterský)
  4. Prolog. (Růžena Jesenská)
  5. MADONNA S TŘEŠNĚMI. (František Kyselý)
  6. CHRÁM V LESE. (Josef Lukavský)
  7. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  8. Hymna mé milence. ( K. Egor)
  9. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  10. Tvá ruka tak je měkká (Jaroslav Vrchlický)